Publikováno

Jak se žije s nemocnou duší

Duše onemocní stejně snadno jako tělo. To je známá věc, dokonce téměř každý ví, že většina tělesných chorob má příčinu v psychice. Vydat se k psychiatrovi však je pro mnoho lidí velmi  nepříjemné až nepřijatelné. Zatímco všechna ostatní odborná oddělení medicíny navštěvujeme bez zábran, oddělení psychiatrické pro nás stále má jakýsi temný význam a jen málokdo se dokáže svým přátelům a známým bez zábran svěřit, že se zde léčí.
 mladík s depresí
Nálepka na celý život
K psychiatrovi se mnozí bojí objednat. Bude to pro ně nálepka již na celý zbytek života? Přitom je prokázáno, že deprese u nás velkou rychlostí přibývají. Psychické poruchy mohou být lehčího rázu, počítají se k nim různé neurózy a úzkosti, jenž však neléčené mohou život značně znepříjemnit, ale  jejichž léčba většinou vždy zabere a člověku velmi uleví. Přesto vám spousta již léčících se pacientů potvrdí, že pociťují určitý zvláštní přístup ke svojí osobě, a to jak ze strany rodiny, přátel a kolegů, tak někdy i ze strany některých lékařů. Jakmile máte totiž nějaký jiný zdravotní problém, bývá zde tendence jej ihned zařazovat k narušené nebo labilní psychice.
 
Obávaná hospitalizace
Téměř polovina hospitalizovaných pacientů má negativní zkušenosti z pobytu v psychiatrickém zařízení. Je to nadřazenost lékařů, arogance a rozlišování mezi diagnózami a jednotlivými pacienty. Pocit bezbrannosti a bezmoci jistě nepřispěje k tolik potřebnému klidu k léčbě. 
 půl obličeje
Hledání nové práce
Když je člověk psychicky nemocný, neznamená to, že je méněcenný, proto by měl mít možnost najít si zaměstnání, které zohledňuje jeho omezené možnosti. Bohužel více než čtyřicet procent takto nemocných lidí práci najít nemůže a nenajde. Už jen proto, že těžce snášejí vysoké nároky, které zaměstnavatelé kladou na každého bez rozdílu. A tak jsou často až vyloučeni ze společnosti.

Jak se žije s nemocnou duší
Ohodnoťte příspěvek